Iga Swiatekové, šestinásobná vítězka grandslamových turnajů, předčasně ukončila sezonu, kterou označila za “jednu z nejnáročnějších” své kariéry. Polka na turnaji v Ningbo odstoupila kvůli zranění stehna a poprvé od roku 2019 se nekvalifikovala na závěrečný Turnaj mistryň WTA.
Pětadvacetiletá hráčka krátce po odstoupení oznámila, že z velké části neúspěšnou sezonu uzavírá, aby měla delší dobu na regeneraci před návratem v roce 2027. Bývalá dlouholetá světová jednička klesla na 9. místo žebříčku. Poprvé od roku 2021 navíc skončila sezonu bez grandslamového titulu. V roce 2026 se na major turnajích nedostala dál než do čtvrtfinále.
“Posledních několik měsíců, vlastně posledních pár let, bylo neuvěřitelně intenzivních,” řekla Swiatekové, která bude mít v lednu na Australian Open příležitost dokončit kariérní grandslam. “Cítím, že potřebuji odpočívat a plně se zotavit, a přesně to udělám – tentokrát na trochu delší dobu.”
Jediný titul v Torontu
Poslední grandslamový triumf zaznamenala Swiatekové loni na Wimbledonu. V letošní sezoně vyhrála jediný turnaj WTA, v srpnu Canadian Open, a rok končí bilancí 42 výher a 16 porážek.
V sobotu prohrála v semifinále turnaje ve Wu-chanu s krajankou Majou Chwalinskou, což byla její teprve čtvrtá porážka v 23 zápasech. Přestože potřebovala ošetření stehna, v utkání pokračovala.
“Jsem obzvlášť hrdá na práci, kterou jsme odvedli ve druhé polovině roku, i na pokrok, který z ní vzešel,” uvedla Swiatekové. “Dává mi to hodně sebevědomí do toho, co přijde.”
Analýza: Čas na odpočinek těla i mysli
Rozhodnutí zkrátit sezonu 2026 po odstoupení z Ningba nikoho nepřekvapilo. Pro hráčku, pro niž je automatická kvalifikace na Turnaj mistryň minimem ročních ambicí, nemá další pokračování velký smysl.
I kdyby se zranění dostatečně zahojilo na start na dalším turnaji v Tokiu nebo na účast na závěrečném turnaji v Indian Wells jako náhradnice, Swiatekové by nezískala mentální pauzu, kterou podle všeho dlouho potřebuje.
Byla to další sezona plná změn a frustrace. V březnu se rozešla s belgickým trenérem Wimem Fissettem a brzy poté angažovala Španěla Francisca Roiga, bývalého kouče Rafaela Nadala a Emmy Raducanuové. Chtěla se vrátit k tomu, aby byla “oporou na kurtu”.
Jasným vrcholem roku byl titul na turnaji WTA 1000 v Torontu. Neobvyklý výbuch dlouho potlačovaných emocí po výhře nad Jelenou Rybakinovou, nyní světovou jedničkou, ukázal, co pro ni vítězství znamenalo, a zdálo se, že jde o zlom.
Stres a úzkost, o nichž Swiatekové otevřeně hovořila a které vedly k nevynuceným chybám, však nezmizely. Emoce ji během zápasů často přemohly, naposledy když si při porážce s kamarádkou z dětství Chwalinskou utírala slzy.
Část toho měla na svědomí zranění, ale Swiatekové po zápase osvěžujícně upřímně řekla, že by si mohla “dát delší dovolenou”, když se nekvalifikovala na Turnaj mistryň. To jasněji naznačilo, co skutečně potřebuje, než se pustí do práce před sezonou 2027.