Emma Raducanu se vrátí na kurt v soutěži týmů United Cup v Austrálii v prvním týdnu roku 2027. Britská vítězka US Open z roku 2021 nehrála od června kvůli únavové zlomenině holenní kosti.
Raducanu prohrála v červnu ve Queen’s Clubu s Chorvatkou Donnou Vekičovou ve svém prvním finále na trávě. Den před zahájením Wimbledonu, o čtrnáct dní později, se však kvůli zranění odhlásila z turnaje.
Dvaadvacetiletá hráčka, která by si podle možností mohla zahrát několik turnajů v Asii, se rozhodla odložit návrat až na leden. Díky tomu může využít zvláštní žebříček, který je určen hráčkám vyřazeným zraněním alespoň na šest měsíců. Jí přiděluje pořadí 38. Tato pozice odpovídá jejímu postavení ve světovém žebříčku po Wimbledonu, protože si připsala část prize money, ačkoli tam neodehrála jediný zápas.
Aktuální britská jednička s pořadím 107 by se pravděpodobně do hlavní soutěže lednového Australian Open ani většiny dalších turnajů WTA nedostala. Se zvláštním žebříčkem si však místo v Melbourne zajistí a stejně tak i účast na turnajích WTA 1000 v Dauhá, Dubaji, Indian Wellsu a Miami, které následují v únoru a březnu. Celkem se v příštím roce může přihlásit na osm turnajů, včetně dvou grandslamů a pěti turnajů WTA 1000.
Návrat do týmové soutěže
Uzávěrka přihlášek do United Cup vypršela v pondělí, krátce poté, co byla Raducanu schválena žádost o zvláštní žebříček. Díky pořadí 38 se stane britskou jedničkou pro účely této soutěže a bude hrát po boku Arthura Ferryho. Turnaj se koná od 1. do 10. ledna a účastní se ho 18 národních týmů.
Britský tým doplňují Francesca Jonesová, Jan Choinski a deblisté Neal Skupski a Olivia Nicholsová. Ve skupinových zápasech Británie změří síly s Austrálií a Francií v Sydney. Raducanu se může setkat s hráčkami z aktuální světové čtyřicítky Taliou Gibsonovou a Diane Parryovou.
Příprava a formu
Raducanu zahájila postupný návrat k tréninku na začátku září a čtyři měsíce bez soutěžních zápasů jsou dlouhá doba. Pravděpodobně nezahraje ani žádné exhibice do konce roku, ale očekává se tréninkové soustředění v teplejším počasí. Na Blízkém východě si hráči před Australian Open často vybírají právě takové destinace.
Pozorovatelé podle všeho zaznamenali zvyšování intenzity tréninků v Londýně pod vedením hlavního trenéra Andrewa Richardsona a národního trenéra LTA Alexe Warda. Jenže do návratu uplyne přes šest měsíců. Několik turnajů v Asii by jí pomohlo získat zápasovou pohodu a možná by zajistilo rychlejší start do roku 2027.
Dobrým příkladem je její krajanka Sonay Kartalová, která se po šestiměsíční pauze kvůli únavové zlomenině páteře v září vrátila s velkými úspěchy. Na svém prvním turnaji WTA po návratu došla do třetího kola China Open, poté porazila světovou šestku Eliñu Svitolinovou a světovou dvanáctku Belindu Bencicovou a postoupila do finále Wuhan Open.
Kartalová uvedla, že se o tom, kde se vrátit, vedlo „hodně debat“. „Chtěla jsem jít hned naplno. Věřila jsem, že se dostanu zpátky na svou úroveň, jen jsem nevěděla, jak rychle,“ řekla pětadvacetiletá hráčka. „Ale pořád je před námi dlouhá cesta. Umím tu úroveň předvést, ale dokážu ji udržet? Rehabilitace je vyčerpávající a tělo si na tolik zápasů na okruhu ještě nezvyklo, takže cítím bolesti a únavu.“
Zranění a počet zápasů
Raducanu oslaví narozeniny tento týden a nelze přehlédnout, kolik času jí zranění vzalo od jejího senzačního vítězství v New Yorku, kde jako kvalifikantka vyhrála jako teenagerka. Od té doby odehrála v průměru jen 31 zápasů za sezónu. Hráčky, které chtějí patřit do světové dvacítky, by měly odehrát přibližně dvojnásobek.
Elena Rybakinová letos odehrála 68 zápasů na 20 turnajích, když poprvé vystoupala na přední místo světového žebříčku. Raducanu odehrála jen 21 zápasů a prohrála ve druhém kole Australian Open a v prvním kole Roland Garros.
Loni Raducanu absolvovala kariérně nejvyšší počet 50 zápasů a letos se po finále v rumunském Cluji posunula v žebříčku až na 23. Její příprava však utrpěla kvůli kostnímu edému nohy a mezi březnem a květnem nehrála dva měsíce kvůli postvirové nemoci, kterou si chytila v Cluji.
Raducanu uvedla, že únavová zlomenina holenní kosti byla potvrzena až při posledním vyšetření v noci před Wimbledonem. Ve snaze hrát ale v dřívějších dnech trénovala i přesto, že lékařské rady naznačovaly, že by to nemuselo být rozumné.